Nemůžu uvěřit, že se mi povedlo dostat se na tento blog. Už jsem tu nebyla tak hrozně dlouho. Už tady určitě ani nejsou čtenáři, moc mě to nepřekvapí. Udržuju ho jen kvůli starým příspěvkům, ale delší dobu jsem se sem nemohla vůbec přihlásit.

Jak DáVnO Již TOMu

Co jsme opustili školní lavice...je to už rok, co jsme odmaturovali.
Sic jsem té skupince lidí, které dala dokupy Obchodka, nemohla dlouho přijít na chuť, ale je neuvěřitelné jak mi teď chybí. Jak ráda bych zas usedla do školních lavic, trávila ty nudné přestávky a poslouchala ty jejich kecy o přestávkách, hádky s učiteli na nesmyslná témata a dohady, kdo napíše či kdo má tahák a úkol...
Je to neskutečné jak to rychle uteklo..ach jo..je to pryč..

NosTaLGiA mě OpěT poHLtiLa

Dneska jsem v práci přemýšlela, kolik je písniček a skupin při jejichž názvu se mi vybaví plno vzpomínek a zážitků...dalo by se říct, že do pár písniček bych mohla shrnout svůj život :)

Ale mezi ty zásadní patří určitě:
Korn a taky písnička od Green Day /a mám takové tušení Wake me up...zahráno na kytaru - tady asi začala celá tadle éra vzpomínek spojených s hudbou...dotyčný ví :)
Nightwish a Divokej Bill - další jedna z nejkrásnějších etap, ač dost krátká, s pro mě nezapomenutelným člověkem...
Kaiser Chiefs - Every day I love you less and less - tak tadle kapela (díky této písničce) toho způsobila víc než si dokáže představit, že jo drahý ? :).
Simple Plan a Good Charlotte - samozřejmě..dlouhodobější záležitost a nejlepší roky mého života, nikdy na ně nepřestanu myslet, jak bylo vše snadné a jednoduché...vše bylo tak blízko
Rammstein - Mutter a datum 8. 2. snad 2007, velmi zásadní datum v mém životě
The Bloodhound Gang a jejich písnička The Bad Touch je symbolem léta roku 2008, viď Ardi :)
Na perfektní roky s bráchou si vzpomenu vždy při písničce od Gorillaz - Feel Good Inc.
Další sqělé roky, i když jen dva, s jedním fajn člověkem se mi vybavují při jakékoliv písničce od Lordů a Kabátů.
Při jménu Celine Dion mi vystane na mysl jedna z žen (i když to nejsou zas tak sqělé vzpomínky), je to žena, která se velmi podílela na tom, co ze mě vyrostlo

Je toho snad víc, ale todle jsou ty nejzásadnější...
A jaká hudba prolíná váš život ? Přemýšleli jste někdy nad tím, že jsou takové písničky, při kterých si vždy vzpomenete na tu jednu věc či člověka? :)

SySLs PořiZUjE KOčiČáKa

Neuvěřitelné jak nám ten čas letí. Už to budou 3 měsíce, co jsem tady. Ani mi to nepřipadá.
Vše se uplně změnilo, než když jsem přijela. Za hodinu udělám místo 1-2 pokojů už 3. Po 4. jsem se přestěhovala...z kobky do obýváku, z obýváku do pokoje a teď z pokoje z bytu se 7-mi lidmi na byt s 5-ti lidmi a VLASTNÍM pokojem. Je to perfektní mít svůj pokoj.

A takto tady žiju. :)
Dále je taky novinkou to, že se mi provedlo přejít přes všechny nástrahy a dojít až k pořízení vlastního zvířete. Zvolila jsem malého, velkého, mazlivého Sibiřského kocourka. Jmenuje se Ussury Leo a bude z Čech, takže pro něj musím koncem července dojet.
Stanice poblíž Amstru totiž nemají taková koťátka, jaká hledám nebo jsou už zadaná.
To je on, mumínek, zatím to je prcek.
V pátek mám volno, vydám se pro výbavu do zveráku...moc jich tady totiž není a nejbližší je 10km ( o kterém vím).
Co dále, co říct. Stejně už tady moc lidí nechodí, nemá cenu se tu nějak rozepisovat. Já sama už nemám náladu tu něco zběsilého a zajímavého dávat.
Snad jen, dnes jsem četla o smrti Muka. Nemůžu říct, že by mě to nezaskočilo, jeho hudbu mám ráda. Tak jsem si vzpomněla na jednou vzpomínku spojenou s ním...na kterou si snad pamatuje jen Danka..a to jest večer na autobusové zastávce.


Dále se u mě nic nezměnilo. Má tvořivost nezná mezí a proto musím tvořit i zde i když se stíženými podmínkami, co se materiálu týče. Je to tu bídné, nikde nic. Te´d se momentálně chystám na záclonku, i když vím, že to bude úkol hodný skoro celého mého pobytu tady.

Taky bych se chtěla víc zajímat o bylinky a naučit se je pěstovat a používat. Miluju mátový čaj.

Chci umět psát myšlenkou, to bych tu popsala strany ....
Citím v sobě takovou prázdnotu....a smutek a prostě nic dobrého...

DaLeKO a PRyč..

Někdy chce člověk utéct pryč....do neznáma a zůstat sám a zmizet ostatním z očí a z mysli...kéž bych to mohla udělat právě teď.
Lidská faleš a závist mě ubíjí....chci být sama, ztratit se ve snu a nikdy už nenajít cestu zpět. Nechápu tendle svět...
Zítra volno, sehnala jsem díkybohu i výkresy a pastelky...pouštím se do kreslení :)

WerRi Se ZaS PřesTěHOvaLa

Neuvěřitelné jak ten čas letí. Zase jsem změnila místo pobytu. Momentálně se hlásím z Amstru, kde pracuji, momentálně do listopadu. Jsem tu už 3 týdny, je neuvěřitelné jak to letí, jako bych dojela včera. Dělám housekeepera a jsou tu samí lidi z mé vesnice, luxus :)

Zajímalo by mě, kolik lidí sem ještě zabloudí. Já se přiznávám, už na žádné blogy nechodím, není čas. Pracuji každý den, na wíkendy se tu nehraje. Mám z té práce totálně dodělané celé tělo, ruce, nohy, klouby, záda :D Prostě totální důchodce, co ráno tak tak vstane. 

Přivezla jsem si zde i plno nití, vln, jehlic a háčků, jak je u mě zvykem, bez nich ani ránu. Lidé, jež mě mají na facebooku, už viděli můj nový výtvor, ostatní si budou muset počkat až se odhodlám tu fotku přihodit i sem.

Pracovat celý den je zvláštní. Nutí to člověka přemýšlet nad vším. Občas mě zachvátí příjemná nostalgie, je tolik vzpomínek. Na moji zimní práce, na tolik lidí v okolí, spousta situací a vzpomínek, vypisovat je tady nemůžu a ani nechci...ale uznávám, je krásné topit se v myšlenkách.

Taky musím zamachrovat, potkávám na hotelu angličany, francouze a lidi, kteří těmito jazyky mluví. A DÁMY A PÁNOVÉ, JÁ JIM ROZUMÍM. a občas ze sebe i něco vyžblebtnu. 

Jinak se tady lidé nezměnili, chrochtají. Nevím jestli už do česka dorazilo jaro, ale tady je už v plném proudu. Všude samé parky, zeleň, nádherné fialové, bílé, žluté a modré krokusy....vypadá to až kýčovitě...volně se tu prochází po chodnících u "kanálů" husy a kačeny....

Určitě holandsko doporučuju navštívit, tento týden budu mít snad konečně volno, tak se už těším. Snad poznám nějakou novou část Amsterdamu....

SamA NEvěříM

Je to hrozné mám plno času a přitom žádný. Jsem už jak ti beznadějní důchodci.
Sekla jsem se školou, fejsbukáři vědí, prostě to nešlo a ani jsem asi nechtěla aby to šlo. Odrazovala mě arogance a přístup vyučujících....ztratila jsem motivaci a nadšení.
Sedím doma, občas zkouknu net a pošlu někam životopis. Už 14 dní čekám taky na odezvu z Amstru od kamarádů, jestli mi tam teda udělají jedno místečko na půl roku nebo budu muset makat jak šroub tady za směšné prachy. Nabídek je ovšem docela dost i v čr, ti co říkají, že není práce podle mě jen nechcou. Práce je dostatek se mi zdá, hlavně v mém oboru teda :)
Jinak jaké byly Vánoce, jestli tady ještě někdo teda chodí? U nás docela bohaté a i přes prvotní nedorozumění opravdu vydařené. Po několika letech jako "šťastná rodina," ale fakt jen jako..
Jsem s nadílkou spokojena, asi i proto že jsem si půlku vybrala sama :D
V Ostravě se mi jinak strašlivě líbí, mám to město opravdu ráda. Nevím, co proti němu lidé mají, je pěkné, je zábavné, žije, je zajímavé a umí překvapit.
Když tak přemítám, ani nevím jestli opravdu do toho Amstru chci odjet, pravda, peníze se hodí, ale nechce se mi, jsem líná...
Už nechodím ani na jiné blogy, jen jsem pořád doma nebo v ově, sedím a nudím se. Život plyne a já zmírám a vadnu. Stává se ze mě docela troska, i když pít a kouřit jsem zatím naštěstí nezačla :D Nechápu lidi jež se vyžívají být roky na pracáku. Je to úděsné a zničující.
Tak se ozvěte, kdo tady chodí. Jak se máte? Jak se vám vede a co Vánoce ? :)